P. František Xaverius Pubal

(26. října 1851, Buk u Vimperka – 15. června 1923, Brandýs nad Labem)
Kronikář, knížecí arcibiskupský notář a farář ve Sluhách.


S osobou Patera Pubala jsem se poprvé setkal při sepisování historie kostela v Šumavských Hošticích, kdy jsem v pamětní knize farnosti nalezl popis jeho primiční mše svaté. Jako svého slavného rodáka jej rovněž připomínají na webových stránkách obce Buk a jeho jméno nalezneme i v internetové encyklopedii Wikipedia, odkud jsem čerpal informace. A tím to asi končí. Zde v kraji jde o postavu téměř zapomenutou. A tak jsem to chápal, když jsem vyjížděl do středočeských Sluh navštívit jeho hrob. Otevřel jsem bránu poměrně rozlehlého kostela a přemýšlel, kde začít. Vydal jsem se vlevo od vchodu a připravil se na dlouhé hledání. Pak jsem se raději zeptal jediného dalšího návštěvníka hřbitova. A ten byl hned v obraze. Nejenom že mě zavedl k hrobu, který se samozřejmě nacházel v protilehlém rohu hřbitova nežli já, ale pověděl mi i leccos zajímavého.  Stejné to bylo v Buku, kam sem zašel následně. I zde jej mají ve velké úctě a pan starosta mi hned vyprávěl o co vše se zde zasloužil. A tak mohu z vlastní zkušenosti říci, že v Buku ani  Sluhách Pater Pubal v zapomnění rozhodně neupadl. (JP)


František Xaverius Pubal se narodil jako druhý nejstarší z deseti dětí v rodině mlynáře. Jeho otcem byl František Pubal, matkou Anna Fiedlerová. Ze sourozenců se dospělého věku dožili pouze bratr Josef Pubal a sestry Marie, Anna a Aloisie. Po teologických studiích byl 28. října 1874 vysvěcen na kněze, od 2. prosince 1874 do 16. srpna 1878 byl kaplanem v Jindřichovicích a 17. srpna 1878 se přistěhoval na faru v obci Sluhy, kam byl rozhodnutím hraběnky Nostitzové přidělen.
Pater František Pubal zemřel roku 1923 ve dvaasedmdesáti letech v Brandýse nad Labem, v nynější ulici Jiřího Wolkera. Pohřben je na hřbitově ve Sluhách. Za doby dvou totalitních režimů nebyl jeho odkaz s výjimkou historických informací z Kroniky sluzské připomínán, po změně společenských poměrů se jeho jméno začíná objevovat alespoň v regionálním tisku. Jako regionální osobnost figuruje v několika publikacích o středním Polabí, v celostátním odborném časopise „Společenskovědní předměty“ jsou publikovány výňatky z jeho deníku (III. ročník, č. 2, rok 2003). Jako literárně činná osobnost regionu je zařazen rovněž do doplňkové středoškolské učebnice literatury vydané gymnáziem Brandýs nad Labem. Stručný medailon Františka Pubala je také součástí dvou filmových dokumentů o regionu. Kronika sluzská není jen dílem historiografickým. František Pubal se v ní vyjadřoval také k aktuálnímu dění v obci, text obsahuje osobní úvahy, odkazy, poděkování apod.
Stejně cenný, i když veřejnosti téměř neznámý je deník Patera Pubala. Dochoval se jednak originál (umístěn v oblastním archivu v obci Přemyšlení), jednak neúplný opis pořízený neteří Pubalovy služebné Marie Kostkové. Tento deník představuje cenné autentické svědectví o životě polabských obcí v průběhu 36 let a o proměně postavení církve v tradiční venkovské společnosti. Ani v tomto případě ovšem nejde o prostý chronologický záznam událostí, nýbrž o dílo prokládané úvahami, zamyšleními, ale i řadou mučivých otázek bez odpovědí.
Z dalších písemných památek po otci Pubalovi víme o existenci sborníku písní a o rukopisném sborníku homilií. Sborník písní se doposud nepodařilo nalézt (pozůstalost byla z velké části ztracena), naopak o nevratném zničení sborníku homilií máme bohužel jistotu. Několik krátkých Pubalových textů se dochovalo v časopise Naše Polabí z dvacátých let 20. století.


Dílo
Kronika sluzská – zachycuje dějiny vesnic Sluhy, Mratín, Veliký Brázdim, Malý Brázdim, Nový Brázdim a mlýna Podháje od konce 10. století, o primární prameny se důsledně opírá od století šestnáctého. Dosud jedno z nejvýznamnějších děl regionální historie, stále užíváno jako cenný zdroj informací. Pubalovými prameny byly: Zemské desky, Zemský archiv, Pražský musejní archiv, místodržitelský archiv, matriky a podobně. Celkem sbíral Pater Pubal informace a prameny třináct let. Práci na kronice začal v roce 1898, dokončena byla roku 1911. Vyšla vlastním nákladem autorovým, tiskem Josefa Voctáře v Brandýse nad Labem.


P. František Xaverius Pubal